V ČR je momentálně poměrně populární "volební inženýrství". Někteří lidé věří, že změnou volebního systému by šlo výsledky voleb výrazně změnit. Můžeme zkusit různé volební systémy a podívat se, jak by v nich volby vloni dopadly. Samozřejmě pouze „zhruba“: nikdy nevíme, jak moc takticky by voliči v jiném systému volili.

Výchozí data pro takové modelování máme od uživatelů volební kalkulačky, kde jsme provedli průzkum voličských preferencí. Ptali jsme se na celé pořadí od nejoblíbenějšího po nejméně oblíbeného kandidáta ze všech devíti, poté jsem tato data převážil na skutečné výsledky voleb.

Alternativní hlas

Systém alternativního hlasu je jednoduchý volební systém, kdy volič očísluje kandidáty postupně podle své preference, v případě 9 kandidátů tedy čísly od 1 do 9.

V každém „virtuálním kole“ pak vypadne kandidát s nejmenším počtem hlasů (např. v českém případě by v prvním kole vypadla Jana Bobošíková) a u jeho voličů se počítají kandidáti označení na 2. místě. Tak se pokračuje až zbude jen vítěz. Volí se tak např. v Irsku, Austrálii, částečně i v USA nebo se tak vybírá město pro olympiádu.

Mimochodem, číslování kandidátů by mohlo nahradit i 2. kolo při zachování současného systému (první dva by postoupili do "virtuálního 2. kola"). Ušetřily by se tím stamiliony za fyzické 2. kolo, nebylo by nutné platit členům volebních komisí druhý pracovní víkend.

V případě prezidentské volby by hlasování systémem alternativního hlasu dopadlo stejně, opět by zvítězil p. Zeman před p. Schwarzenbergem. Jediná změna by byla na 3. místě, kde by místo p. Fischera byl p. Dienstbier. Pro hodně lidí byl totiž volbou číslo 2, byl dobrým "kompromisním kandidátem". Zde ČSSD zjevně propásla svoji šanci.

 

Jak by postupně vypadávali kandidáti a kam by se přesouvali jejich voliči při volebním systému s alternativním hlasem

Jednokolová volba

Tento systém je známý z Velké Británie. Zde by samozřejmě opět vyhrál p. Zeman, neboť v prvním kole voleb zvítězil.

Negativní hlas

Možnost udělovat nejen „pozitivní“ ale i „negativní“ hlas(y) propaguje v ČR šéf Nadačního fondu proti korupci p. Janeček. Ani tento systém by výrazně nezměnil výsledky voleb. Prezidentem by opět byl p. Zeman před p. Schwarzenbergem. Na třetí místo by se dostal, podobně jako u "alternativního hlasu", p. Dienstbier.

Jediný, kdo by zaznamenal větší pokles, by byl p. Franz, který by tratil na negativních hlasech. Nicméně stále zdaleka nejvíce negativních hlasů by získala pí. Bobošíková. Dvojice Bobšíková-Franz by de facto zrušila efekt negativních hlasů. Podobně by dopadl systém „dva kladné a jeden záporný hlas“.

Nejvíce negativních hlasů by získali pí.Bobošíková a p.Franz. Počet "pozitivních hlasů" je zelený sloupeček, negativní hlasy jsou červeně.

Extrémní volební systémy

Museli bychom se hodně snažit, abychom našli volební systém, kde by se nestal prezidentem p. Zeman, ale kandidát Prahy p. Schwarzenberg.

Jedním takovým by byl systém, kdy by do druhého kola postoupili všichni kandidáti, kteří získají alespoň 15 % hlasů v prvním kole. Takový systém se někdy používá ve Francii (s 12.5% hranicí). V takovém případě by postoupila čtveřice Zeman, Schwarzenberg, Fischer a Dienstbier.

Vzhledem k tomu, že p. Schwarzenberga by volili více voliči pí. Roithové, pí. Fischerové a p. Sobotky, tak by se mohl dostat před p. Zemana. Samozřejmě zde je podstatný předpoklad, že by voliči nevolili takticky, ale striktně dle svých preferencí (zvláště pro mnohé voliče p. Dienstbiera by ale bylo spíše taktické volit p. Zemana).

Úplným extrémem by byl volební systém 4 kladných a 2 záporných hlasů, který by také dle dat, která máme, vedl k vítězství p. Schwarzenberga.

4 pozitivní a 2 negativní hlasy by nejspíše přinesly vítězství p. Schwarzenberga. Ale to už je velký extrém. Všimněme si také, že p. Diensbier byl poměrně dobrým "kompromisním" kandidátem. "Pozitivní hlasy" jsou zakresleny odstíny zelené (od 1. po 4. pozitivní hlas), negativní hlasy jsou odstíny červené.

Pokud to shrnu, ani „volební inženýrství“ by s největší pravděpodobností nepřineslo změnu prezidenta. Prostě p.Zeman byl kandidátem jak nejvíce voličů, tak i nejpreferovanějším kompromisním kandidátem, který ani tolik nevadil voličům, u nichž nebyl číslo 1.

Data a postup analýzy na GitHubu

Mapa: Jak dopadly volby ve vaší ulici?

Analýza map: Schwarzenbergova centra a Zemanova sídliště